Jsme přesvědčeni, že toto téma by nejlépe slušelo zakladateli klubu a jeho zvěčnělému prvnímu předsedovi RNDr. Josefu Milerovi, který by ho s obvyklou suverenitou zpracoval stručně a výstižně. Okolnosti jsou však jiné a tak nezbývá než náhradní pojetí zaměřené spíše na faktografii než na významové hodnocení. Vychází z Milerovy bohaté pozůstalosti, vlastních poznámek a publikací KAS “Informační list KAS” a “Hláska”.
1. Přípravné období.
(od počátku roku 1983 do 11. 1. 1984)
Pro počátky Klubu Augusta Sedláčka mají rozhodující význam koncepty a kopie dopisů uložených v Milerově pozůstalosti. Intenzívní přípravy založení probíhaly od počátku roku 1983. RNDr. Miler byl dlouholetým členem Heraldické sekce, později České heraldické a genealogické společnosti (ČHGS). Ta mu posloužila jako vzor pro překonání nezbytných administrativních formalit. Je třeba zdůraznit, že v té době se sdružování občanů posuzovalo jinak než dnes a témata spojená s historií šlechty a jejích sídel rovněž. Proto byl příklad příbuzné fungující organizace velice cenný. Následující Milerův dopis (zachoval se nedatovaný koncept, patrně z ledna 1983) předsedovi výboru ČHGS Jiřímu Bílkovi je pro vznik klubu zcela zásadní.
Vážený pane,
Obracím se na Vás s poněkud neobvyklou prosbou. Pokusím se vysvětlit ji poněkud obšírněji. Již roky se zabývám studiem českých hradů a tvrzí. Proto jsem se též stal členem bývalé Heraldické sekce, neboť jsem v členském bulletinu nacházel řadu pro mne zajímavých údajů. Za dobu, co se věnuji této své zálibě, jsem se seznámil s řadou lidí se stejnými zájmy. S řadou z nich jsem i mluvil o potřebě vzniku spolku, který by tuto skupinu lidí sdružil. Pochopitelně nás jako vzor napadla právě Česká heraldická a genealogická společnost. A odsud plynou moje dotazy. Jde o veškeré právní otázky vzniku a činnosti spolku tohoto druhu. Tj. jaké právní normy se používají, komu a jakou žádost poslat, kdo uděluje povolení.
Dále obdobné záležitosti pro vydávání členského bulletinu a jiných tiskovin. Obdobně by mne zajímaly záležitosti financí: způsob peněžního styku s členy a institucemi, smlouvy s tiskárnou a konečně konkrétní ceny za náklad členského bulletinu ČHGS z poslední doby.
Omlouvám se, že Vás takto obtěžuji. Jsem však přesvědčen, že Vaše laskavost může značně zkrátit čas potřebný k založení nového spolku. Napište mi proto prosím odpověď na mé otázky, případně i na otázky, o kterých víte, že jsou v naší situaci důležité.
Předem Vám děkuji.V úctě
Josef Miler , Ul. Karla Vokáče č. 21, 320 21 Plzeň
ČHGS tehdy fungovala jako pracovní aktiv při Okresním muzeu Praha - západ v Jílovém u Prahy. Pan Bílek odpověděl dopisem 6. 2. 1983, kde uvedl cenné rady a též zmínku o jiné variantě patronace na příkladě Klubu genealogů a heraldiků při ROH koncernu Vítkovice. Tato forma měla větší možnosti při vydávání tiskovin. Snad proto se také ČHGS v letech 1984-86 stala Klubem historiografie při ZO Svazarmu a od roku 1987 Klubem pro českou heraldiku a genealogii při ZK ROH Tesla Strašnice.
Později J. Miler získal od J. Bílka kopie důležitých dokumentů: povolení ONV Praha západ z r. 1973 pro muzeum v Jílovém k vydávání informativního bulletinu “Heraldika”, Statut pro Heraldickou sekci při muzeu v Jílovém z r. 1974 a povolení ONV Praha západ z r. 1980 pro muzeum v Jílovém k vydávání “Informačního listu heraldické sekce”. Tyto dokumenty posloužily jako předlohy pro obdobné doklady a publikace pozdějšího Klubu Augusta Sedláčka. Získané podklady byly neprodleně využity a 15. 4. 1983 píše J. Miler tento dopis řediteli ZK ROH ŠKODA Bohuslavu Zábranskému:
Vážený soudruhu řediteli,
obracím se na Vás s žádostí, kterou se pokusím v následujícím poněkud rozvést. Jsem amatér v oboru, který nemá v české terminologii dosud uspokojující název a který se zabývá všestranným studiem středověkých hradů a tvrzí. Jsem ve styku jak s řadou amatérů, tak i s profesionály v tomto oboru. Při vzájemném styku jsme dospěli k názoru, že by bylo zvláště pro amatéry přínosem sdružit se do nějakého kroužku. Protože několik zájemců, stejně jako já, jsou zaměstnanci k.p. ŠKODA, připadlo mi přirozené obrátit se s tímto na ZK ŠKODA.
Celou záležitost jsem konzultoval v ZK s referentem ZUČ s. Limburským, který mi sdělil, že záležitost je na půdě ZK v principu řešitelná, a nastínil mi zhruba, jaké podmínky má ZK na takovouto činnost. Z nich nejzávažnější se mi jeví otázka odborného garanta. Celou věc jsem konzultoval s PhDr. Tomášem Durdíkem, zaměstnancem AÚ ČSAV v Praze, dnes prakticky jediným odborníkem v Čechách, který se uvedenou problematikou zabývá “na plný pracovní úvazek”. Přislíbil pomoc v potřebném rozsahu a vyjádřil se o celém návrhu velmi příznivě.
Činnost takto vzniklého kroužku by sestávala z vyhledávání, dokumentace a ochrany hradů a tvrzí. Rozhodně by neměla být zástěrkou pro překračování památkového zákona, což bývá u kroužků tohoto zaměření velmi časté. Právě naopak ochrana těchto objektů by měla být v činnosti kroužku zdůrazněna, protože se jedná o záležitost společensky důležitou a přesto odbornými institucemi není zajištěna a ani rozumnými prostředky být zajištěna nemůže.
Celou věc jsem zatím diskutoval pouze v poměrně úzkém kruhu známých, domnívám se však, že o takovouto činnost by byl zájem u překvapivě velkého počtu lidí a pokud by takovýto kroužek při ZK vznikl, rozhodně by při dobrém řízení přispěl k obohacení práce ZK.
S pozdravem
Josef Miler
Přípravy pokračovaly, kromě J. Milera se na nich významně podíleli jeho nejbližší přátelé Petr Rožmberský, Jan Anderle, Vladimír Švábek, Zdeněk Procházka, Jaroslav Novák, kteří společně tvořili přípravný výbor. Jednali, shromažďovali adresy potenciálních členů nové organizace, rozesílali pozvánky na ustavující schůzi. Významnou úlohu odborného garanta sehrál PhDr. Tomáš Durdík, CSc., zástupce Archeologického ústavu ČSAV v Praze.
2. Období činnosti v rámci Domu kultury ZK ROH Škoda do registrace Klubu.
(od 11. 1. 1984 do 27. 6. 1990)
Ustavující schůze se konala dne 11. 1. 1984 v Technickém kabinetu ZK ROH Škoda (Měšťanská beseda) po přednášce PhDr. Durdíka “Současný stav a potřeby výzkumu hradů v Čechách”. Přednášky se zúčastnilo 83 osob, z nich se 47 stalo členy Klubu Augusta Sedláčka. Předsedou výboru nové organizace se stal RNDr. Josef Miler, místopředsedou Ing. arch. Vladimír Švábek, členy výboru Ing. Jan Anderle, Jaroslav Novák, Zdeněk Procházka. Výbor doplňovali jednatel Petr Rožmberský a Ing. Petr Mikota, který se stal pokladníkem klubu. V následujícím období docházely přihlášky členů z různých koutů Čech a Moravy, kteří se nemohli zúčastnit zakládající schůze. První společnou akcí se stala hojně navštívená vycházka do kozelského polesí dne 7. 4. 1984.
Činnost klubu se zejména díky sehrané partě přátel ve výboru zdárně rozběhla. Zejména jejich zásluhou a díky profesionálnímu dohledu PhDr. Durdíka se hned v prvním roce existence podařilo vydat první díl “Ročenky KAS” s vysokou odbornou i grafickou úrovní. Společné aktivity se ustálily v ročním průměru na dvou vycházkách, dvou členských schůzích spojených s odbornými přednáškami, od r. 1985 přibyly několikadenní květnové zájezdy organizované převážně členy z pražského okruhu.
Organizace:
Počet členů rychle narůstal a brzy dosáhl limitu 200 osob, stanoveného zřizovatelem Klubu. V tomto období jedné centrální organizace to pochopitelně byli ještě členové z různých koutů Čech a Moravy. Těžkou ztrátou byla pro Klub předčasná úmrtí nadějných členů V. Navrátila (9. 11. 1986) a místopředsedy V. Švábka (3. 9. 1988). 15. 2. 1989 byl výbor doplněn o Jaroslava Baštu, Ing. Josefa Čiháka a Ing. Zdeňka Fritze. Počátkem roku 1990 navrhl J. Miler registraci Klubu jako samostatného spolku. Pro stanovy samostatného Klubu Augusta Sedláčka se stal opět vzorem Koncept Stanov Heraldické společnosti v Praze pro její novou polistopadovou registraci.
Periodické publikace:
V podstatě pravidelným zdrojem informací v počátečním období byly “Informační listy Klubu Augusta Sedláčka” (24 listů v letech 1984-90), které za různorodých podmínek tehdy omezených možností rozmnožování tiskovin obětavě zajišťovali členové výboru. Vyvrcholením ediční činnosti byly 4 svazky “Ročenky KAS” (1984-87), které byly neobyčejně zdařilým průkopnickým dílem. Předznamenaly edici sborníku Castellologica bohemica, v jejíž počátcích byl Klub jedním z vydávajících partnerů. O edici se začalo jednat v roce 1987, první svazek (1989) byl distribuován v říjnu 1990.
Přednášky:
Téměř pravidelně vedl v počátečním období PhDr. Durdík, který v 7 dílech provedl účastníky vývojem českých hradů, další přednášky se týkaly francouzských hradů, středoevropských kastelů a mezinárodní spolupráce v kastellologii. Jeho přednášky pokračovaly až do roku 1992. Dalšími referujícími byli v období do vzniku poboček v r. 1990 Ing. arch. Chotěbor P., Ing. arch. Švábek V., PhDr. Frolík J., Ing. Anderle J., Procházka Z., Pertl M., PhDr. Baštová D. a Bašta J.
Exkurze:
Mimořádnou akcí bylyn exkurze do Státního ústředního archivu v Praze v říjnu 1985, které umožnil a vedl PhDr. Jiří Úlovec. Pro účastníky byla unikátním zážitkem možnost na vlastní oči vidět folianty zemských desk a řadu dalších dokumentů.
Vycházky:
Konalo se jich deset (Kozelsko, Okolí Vlčí hory, Brandýs nad Labem - Jenštejn, Domažlicko, Severní Plzeňsko, Blatensko, Jesenicko, Úterský potok, Okolí Radče, Kdyně - Klatovy). Vedoucími byli Švábek V., Anderle J., Miler J., Procházka Z.
Zájezdy autobusové:
Konalo se jich šest (Severní Čechy, Český ráj, Sušicko - Horažďovicko, Severní okolí Brna, Jižní Čechy, Podkrkonoší). Vedení se ujali zejména Gabriel F., Miler J., Fritz Z. a další členové hlavně z pražského okruhu.
Odstraňování porostů:
Na zarostlých lokalitách Frumštejn (1986-88) a Komberk (1988-91) bylo specifickou aktivitou počátečního období. Konalo se většinou v zimním období a pro účastníky mělo i tělovýchovný efekt. Přestože nenásledovala trvalá údržba, práce umožnila zaměření dříve neviditelných detailů a v případě Komberka i archeologický výzkum. Průzkumy.
Vyvrcholením dlouhodobého odstraňování porostů na dříve nepřehledné lokalitě hradu Frumštejn bylo jeho geodetické zaměření v únoru 1988, které provedl Ing. Petr Valenta s pomocí plzeňských členů.
Účast na výzkumech:
Se týkala spíše jednotlivců ochotných obětovat část dovolené. Výjimkou byly hojněji navštívené výzkumy tvrziště u Nebřezin v lokalitě Semlov (PhDr. Frýda) a na Špičáku u Nečtin (PhDr. Břicháček). Prázdninové aktivity zahrnovaly vesměs výzkumy PhDr. Durdíka na Týřově, Křivoklátě a Jindřichově Hradci.
3. Období samostatné činnosti v pobočkách Klubu.
(od 27. 6. 1990)
Listopadová revoluce v roce 1989 znamenala uvolnění i pro Klub Augusta Sedláčka. J. Miler již počátkem roku 1990 předložil návrh samostatné registrace Klubu s rozvojem poboček. Registrace Klubu Augusta Sedláčka byla provedena Ministerstvem vnitra ČR ke dni 27. 6. 1990, následovalo založení samostatného účtu 9. 7. 1990 a 2. 10. 1990 volba revizní komise. Jejími členy se stali RNDr. František Zahradník, Petr Hereit a Karel Foud.<
Vztah k Domu kultury Plzeň byl vzhledem k registraci Klubu ukončen ke dni 1. 11. 1990 a 31. 10. 1990 byla uzavřena Dohoda o spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni. Ta už se v podstatě týkala plzeňské pobočky, přestože tato formálně vznikla až 12. 11. 1990. Obdobnou dohodu uzavřela v roce 1991 také pobočka v Hradci Králové s hradeckým muzeem. 17. 1. 1996 byla uzavřena smlouva o užívání hradu Orlíka nad Humpolcem mezi městem Humpolec a humpoleckou pobočkou Klubu.
Záznam o ukončení činnosti Klubu A. Sedláčka v DK Plzeň ke dni 1. 11. 1990 Po projednání možností další činnosti kolektivu ZUČ - Klubu A. Sedláčka v objektu DK Plzeň Moskevská tř. pro následující období a rok 1991 a konzultaci s jinými institucemi kultury města Plzně, bylo dohodnuto ukončení zřizovatelství DK Plzeň a osamostatnění kolektivu ZUČ.
Současně bylo provedeno majetkové vyrovnání mezi kolektivem a DK Plzeň - kolektiv nevlastnil žádné vybavení DK Plzeň.
Mezi kolektivem ZUČ a DK Plzeň tímto není žádných dalších vzájemných pohledávek ani závazků.
V Plzni dne 1. listopadu 1990
Vedoucí kolektivu ZUČ J. Miler v.r.
vedoucí DK Plzeň Limburský v.r.
V dalším období se činnost Klubu rozvíjí v jednotlivých pobočkách se specifickou orientací. O zásadních společných věcech rozhodují zasedání Rady složené ze zástupců poboček. Ke spolupráci poboček při pořádání akcí dochází pozvolna, týká se zejména účasti na zájezdech. Informovanost o dění v pobočkách závisí na jejich přístupu k zasílání zpráv o akcích a o činnosti během roku v redakčních termínech klubového zpravodaje Hláska. Z tohoto důvodu jsou také následující údaje poněkud kusé a nevyrovnané a nemohou vystihovat skutečnou situaci v pobočkách.
Od roku 1998 je shromažďována fotokronika Klubu. V lednu 2000 byl založen systematický soubor historie Klubu, který kromě postupných informací publikovaných v Hlásce vytváří heslovitý přehled o vývoji Klubu, umožňuje aktivní dotazy na určité typy událostí a lze ho průběžně doplňovat.
Organizace.
Ke vzniku prvních třech poboček došlo ještě v roce 1990, první byla ustavena pobočka v Hradci Králové. V roce 1991 následovalo Brno, v roce 1993 Humpolec a v roce 1995 Zlín. Předsedou Rady Klubu byl 20. 11. 1991 zvolen RNDr. Josef Miler. V prosinci 1990 byl publikován první, ještě společný adresář Klubu. Další verze byla publikována během roku 1992, od roku 1997 je postupně vydávána třetí.
V roce 1995 navždy odešli členové Klubu Macák A. a Dräger M., v roce 1997 Kubera J. a Karásek Z. Dne 3. 5. 1999 opustil řady Klubu jeho zvěčnělý zakladatel a první předseda RNDr. Josef Miler. 12. 6. 1999 se konala za účasti členů plzeňské a pražské pobočky vzpomínková akce k uctění jeho památky. Začínala na hradě v Liticích a pokračovala návštěvou litického kostela, tvrziště ve Štěnovicích, dvora Džbánek a zámku Nebílovy. Byla zakončena v plzeňské pivnici U Žumbery a byla spojena s konzumací Pepova odkazu Klubu - sudu piva. Dne 21. 3. 1998 se konala svatba členů Klubu M. Hodouškové a P. Černého.
Druhým předsedou Rady Klubu byl zvolen 1. 9. 1999 Ing. Jan Anderle.
U příležitosti 150. výročí narození Augusta Sedláčka v roce 1993 bylo zásluhou Ing. Fritze prosazeno vydání poštovní známky s jeho portrétem a tématických dopisnic, v rámci návštěvy jeho působišť byla odhalena pamětní deska v bývalém gymnáziu v Táboře, shlédnut památník A. Sedláčka v Mladé Vožici a muzeum v Písku. Hradecká pobočka uspořádala výstavu, pražská pobočka originální oslavu se vzpomínkou na restauraci U Lemonů. Také 70. výročí Sedláčkova úmrtí bylo uctěno návštěvou Písku 13. 1. 1996. U příležitosti 150. výročí úmrtí F. A. Hebera byl zásluhou hradecké pobočky proveden 29. 7. 1999 pietní akt u obnovené desky na náchodském hřbitově a dne 23. 9. 1999 odhalena pamětní deska na domě hotelu U města Prahy v Náchodě, kde zemřel.
Dne 20. 4. 1999 byla ředitelem Západočeského muzea v Plzni předána Klubu stříbrná medaile za zásluhy o rozvoj muzejnictví v Plzni.
K operativnějšímu vedení narůstající publikační, terénní a osvětové činnosti byla 17. 2. 1995 při plzeňské pobočce založena Nadace České hrady. Předsedou se 11. 7. 1995 stal Ing. Zdeněk Fritz, místopředsedou Mgr. Tomáš Karel a tajemníkem Milan Novobilský. K 31. 12. 1998 byla činnost Nadace s ohledem na legislativní podmínky ukončena.
14. 10. 1997 byla zaregistrována obecně prospěšná společnost Castrum s účastí humpolecké pobočky.
Periodické publikace.
Osamostatnění Klubu vedlo také k registraci klubového zpravodaje Hláska. Vydávání tohoto čtvrtletního periodika bylo registrováno 18. 9. 1990 u odboru kultury Západočeského krajského národního výboru v Plzni, šéfredaktorem se stal Petr Rožmberský, zástupcem RNDr. Josef Miler, pak též Oto Brachtel, Ing. Petr Mikota. Na vydávání přispívá na základě každoročních žádostí město Plzeň v rámci podpory publikační činnosti vztahující se k městu Plzni. Hláska vstoupila letos do 11. ročníku, jejích prvních deset ročníků představuje 37 sešitů a 6 příloh. Stala se uznávaným periodikem s vyrovnanou kvalitou a má své čtenáře a předplatitele i mimo Klub. Od roku 1999 je vydávána prostřednictvím nakladatelství Ing. Mikoty, který je jejím dlouhodobým technickým redaktorem. Od roku 1996 byla přijata zásada podporující aktivitu autorů, kteří obdrží po uveřejnění svého článku další ročník Hlásky zdarma. Spolupráci na vydávání sborníku Castellologica bohemica Klub ukončil v roce 1995 po distribuci 4. svazku z důvodu nepřijatelných podmínek jeho účasti.
Jiné publikace:
Počínaje rokem 1995 byla v souvislosti se vznikem Nadace České hrady zahájena edice Zapomenuté hrady, tvrze a místa. Do konce roku 1999 vyšlo již 22 sešitů, které jsou veřejně distribuovány a rozšiřují dosud neuspokojivou nabídku poctivě sestavených a cenově dostupných vlastivědných publikací. Edice umožňuje aktivní autorskou účast kohokoliv, jsou-li respektovány stanovené standardy. Nynějším vydavatelem je nakladatelství Ing. Mikoty. Pobočka ve Zlíně vydala v roce 1998 publikaci “Středověká architektura Řádu německých rytířů v polském Pobaltí a některé další významné architektonické památky Polska”.
Přednášky.
Nepočítaje již zmíněné přednášky PhDr. Durdíka, které přesáhly až do roku 1992, uspořádala plzeňská pobočka 9 přednášek v rámci členských schůzí (Mikota P., Zapletalová B., Anderle J., Karel T., Břicháček P., Úlovec J., Novobilský M.). Od roku 1991 se staly pravidelností veřejné schůzky výboru, ze kterých se postupně staly měsíční, později čtrnáctidenní besedy. Poučný byl cyklus “Základy poznávání historické architektury”, který s názorností a dalšími sobě vlastními pedagogickými schopnostmi provedl v roce 1993 Ing. Anderle. Na tuto tradici navázala od listopadu 1998 krátká vystoupení členů informující o tématech jejich zájmů. Přinášejí zajímavý přehled různorodých oblastí historie a hmotné kultury. V několika případech byly provedeny též videoprojekce. Hradecká pobočka pořádala minimálně 5 přednášek (Svoboda L., Fišera Z., Slavík J.). V pražské pobočce bylo provedeno minimálně 8 přednášek (Durdík T., Úlovec J., Gabriel F., Varhaník J., Holý M.), v brněnské minimálně 2 (Kohoutek J. Doležel J.). Pobočka ve Zlíně pořádala minimálně 2 přednášky (Kohoutek J., Šimeček P.).
Exkurze:
Plzeňská pobočka uspořádala návštěvu Státního okresního archivu Rokycany a knihovny Západočeského muzea v Plzni, hradecká navštívila Pražský hrad a hrady Náchodska, brněnská šlechtická sídla na Znojemsku.
Osvěta.
Hlavní aktivity řazené do této skupiny směřují k veřejnosti, je sem ale řazena i knihovna Klubu. V případě plzeňské pobočky je uložena u Ing. Mikoty, který pořádá výroční setkání s její prezentací. Patří sem série akcí vedených a inspirovaných v letech 1994-96 M. Novobilským ( Dobývání hradu Lopaty , zřízení naučné stezky F. X. Franze, osazení naučných tabulí na hradě v Liticích, rozhlasové relace, přednášky pro veřejnost, koncerty a jiné) ve prospěch aktivit Klubu a záměru obnovy portálu na hradě Lopata. V této oblasti se významně angažuje humpolecká pobočka (víkendy experimentální archeologie na Orlíku, stavba repliky hrnčířské pece, Dny otevřené brány, výstava “Orlík ve světle budoucnosti”, akce “Na pomoc Orlíku”, akce na Lipnici), která má také obsáhlou knihovnu. Pobočka ve Zlíně pořádá “Dobývání hradu Lukova”.
Vycházky:
Plzeňská pobočka jich pořádala 26 (Okolí Nezvěstic, Lužany - Roupov, Strašicko, Okolí Janovic, Kunčin hrádek, Klatovsko, Okolí Černošína, Pecihrádek, Radyně, Skála - ukázky střelby, Nepomucko, Horšovský Týn, Litice, Kozelské polesí, Homberk - Dršťka, Plešnice - Jezná, Lacembok - Hlohová, Prácheň - Horažďovice, Bezdružicko, Zbiroh, Lopata, Bor u Tachova, Býkov - Třemošná, Nepomucko, Touškovsko, Čečovice - Puclice. Vedli je Anderle J., Miler J., Rožmberský P., Světlík J., Wettengl L., Haas J., Kabát J., Menčík V., Novobilský M., Karel T., Ježek S., Fritz. Z., Smitka J., Trachta M., Popp V., Sejrková O. Hradecká pobočka pořádala minimálně 11 vycházek (2x Choceňsko, Český ráj, Pardubicko, Orlice - Lanšperk, Hronovsko, Pojizeří, Jižní Jičínsko, Cerekvice - Vřešťov, Trutnovsko, Ostroměř - Lázně Bělohrad). Vedli je mimo jiné Slavík J., Fišera Z., Jirásek L. Pražská pobočka pořádala minimálně 5 vycházek (Brandýs - Čelákovice, Posázaví, Kostelec nad Čer. Lesy - Lažany, Neratovice, okolí Čelákovic). Brněnská pobočka pořádala minimálně 8 vycházek (Rosice, okolí Líšně, 2x hrady na Loučce, Drahanská vrchovina, Pooslaví, Lelekovice, Východní Čechy). Vedli je mimo jiné Doležel J., Čižmář M., Unger J., Kohoutek J., Musil F. Pobočka v Humpolci se podílí na pochodech “Otvírání hradů” (Orlík, Lipnice). Aktivní je zlínská pobočka se 17 vycházkami (2x Jihovýchodní Morava, Lukov, 4x Helfštýn, Hluk - Veselí, 2x Cimburk, 2x Cimburk u Koryčan, Vizovické vrchy, 2x Přerov, Olomouc, Brumov). Vedli je mimo jiné Šimeček P., Kohoutek J.
Zájezdy autobusové.
V této oblasti se výrazně uplatňuje pražská pobočka, která uspořádala 12 zájezdů. Často se jich zúčastnili i členové odjinud. Směřovaly na Kokořínsko, 4x do Rakouska včetně jižních Čech, na Chebsko, Klatovsko - Domažlicko - Bavorsko, severní Moravu a Slezsko, do Polska, na Rakovnicko - Jesenicko, Slovensko, Českomoravskou vysočinu. Vedli je mimo jiné Bolina P., Gabriel F., Panáček J., Úlovec J., Fuchs M., Holý M. Plzeňská pobočka pořádala 6 jednodenních zájezdů (Tábor - Písek, Plzeň sever, Sušicko, Bechyňsko, Tachovsko, Toužimsko). Vedli je Miler J., Anderle J., Světlík J., Novobilský M., Rožmberský P., Schierl J. V roce 1998 pořádala brněnská pobočka zájezd do oblasti západně od Brna (vedl Unger J., Doležel J.). Pobočka ve Zlíně pořádala v letech 1996-99 9 zájezdů (Rakousko, Slovensko, Český ráj, Toskánsko, České pískovce, Polsko, Severozápadní Francie, Západní Čechy, Francie).
Zájezdy auty.
Plzeňská pobočka pořádala 2 (1994 Chomutovsko, 1999 Nepomucko) pod vedením Hefnera Z., Novobilského M., Poppa V. Hradecká pobočka navštívila v letech 1992 a 1993 Kladsko. Pražská pobočka pořádala 3 zájezdy (v roce 1991 Severní Čechy, Saské Švýcarsko, v roce 1997 okolí Úštěka). Brněnská pobočka navštívila v roce 1998 hrady v Pováží. Pobočka v Humpolci navštívila v letech 1993-94 Veveří a Nový hrad, Berounsko, Rakousko, 2x Východní Čechy a Jižní Čechy. Pobočka ve Zlíně pořádala 10 zájezdů (Rymice - Ptení, Unčovice - Sovinec, Východní Čechy, Lipnice - Orlík, oslavy u Kreščaku, Český ráj, střední Povltaví a jižní Čechy, Slovensko, Lukov - Znojmo, Posázaví).
Cyklistické výlety.
Vytrvalým propagátorem této zatím v plzeňské pobočce příliš nenavštěvované formy je Mikota P., který organizoval zatím tři akce (2x Kosí potok, Jižní Plzeňsko).
Odstraňování porostů.
Plzeňská pobočka dokončila v roce 1991 vyřezání porostů na Komberku, v roce 1996 organizovala totéž na hradu v Liticích. Hradecká pobočka v roce 1991 čistila Rotemberk u Velichovek, brněnská pobočka v roce 1997 Levnov.
Průzkumy.
Obdobně jako u Frumštejna zaměřil 8. 8. 1991 Ing. Valenta s pomocí RNDr. Milera po odstranění porostů také Komberk. Hradecká pobočka prováděla od roku 1994 systematickou revizi tvrzišť v okresu Hradec Králové, brněnská pobočka odborné průzkumy řady moravských lokalit. Humpolecká pobočka se podílela na novém zaměření hradu Orlíku.
Úpravy na lokalitách byly plzeňskou pobočkou prováděny v roce 1995 na Lopatě a Javoru (vedli Novobilský M. Mikota P.), v srpnu 1992 vznikl za účasti členů pobočky Spolek pro záchranu Volfštejna, který systematicky pracuje na tomto objektu. Stavebním úpravám Orlíku se trvale věnuje pobočka v Humpolci. Pobočka ve Zlíně postupně provádí úpravy na Lukově a Novém hradu u Hanušovic
Účast na výzkumech.
Členové plzeňské pobočky provedli v letech 1991-92 v návaznosti na předchozí odstranění porostů na Komberku archeologický výzkum pod vedením PhDr. Břicháčka. Hradecká pobočka se podílela na výzkumech Kostelce u Heřmanova Městce, hrádku u Božanova, Žampachu a Lichnice. Pobočka v Humpolci se zúčastnila výzkumu Orlíku. Pobočka ve Zlíně se podílela v roce 1998 na výzkumu Nového hradu u Hanušovic.
Konference.
Brněnská pobočka uspořádala v roce 1992 konferenci “Archeologické výzkumy na moravských a slezských hradech”, v roce 1998 konferenci “Kresebná a modelová rekonstrukce v antropologii a archeologii”. V roce 1998 se dva členové hradecké pobočky zúčastnili konference Castrum Bene v Písku. Na duben 2000 se připravuje konference “Dějiny staveb” organizovaná plzeňskou pobočkou.
Seminář.
Brněnská pobočka pořádala v roce 1995 seminář s výstavou “Sídla šlechty ve 13. stol. na jižní Moravě a v dolním Rakousku”, v roce 1996 s názvem “Kresebné a modelové rekonstrukce hradů, tvrzí a drobných středověkých opevnění” v Mikulově. Hradecká pobočka uspořádala 23. 9. 1999 seminář “F. A. Heber a zkoumání hradů českého státu” s doprovodnou výstavou.
Uvedený přehled popisuje v hrubých rysech dosavadní vývoj Klubu Augusta Sedláčka. Nemůže ovšem postihnout jeho vnitřní hloubku, složenou z množství různě nadaných, vzdělaných a zanícených osobností, které Klub tvoří. Nikdo tu není nucen podávat špičkové výkony, ale když se mu chce a má na to, tak se může realizovat. A ostatním ukáže cestu, nebo přinese poučení. Již několik let mile překvapuje rostoucí počet mladých, každým coulem schopných členů Klubu. Retrospektivním pohledem se lze přesvědčit, že se také rozšiřují jeho aktivity. Klub žije. To jistě přináší potěšení jeho obětavým zakladatelům a věříme, že i těm, kteří již bohužel nejsou mezi námi.
Další historie klubu je dostupná ve Zprávách o činnosti ve zveřejněných Hláskách.
HISTORIE KLUBU AUGUSTA SEDLÁČKA
Josef Čihák Petr Mikota