foto A. Sedláčka



          V roce 2013 uplyne již 170 let od narození význačného českého historika a zakladatele vědeckého bádání o našich hradech, zámcích a tvrzích Augusta Sedláčka, chceme připomenout tímto článkem nejdůležitější události ze Sedláčkova života a některé význačné mezníky jeho díla. Článek si neklade za cíl provést nové zhodnocení Sedláčkova díla či uvádět další dosud nepublikované údaje z jeho života, ale chce pouze členům Klubu Augusta Sedláčka, a to především těm mladším, připomenout život toho, k jehož odkazu se Klub hlásí.

          Zájemce, který chce získat o Sedláčkovi hlubší znalosti, se musí obrátit k další (1) literatuře.

          August Sedláček se narodil 28. srpna 1843 v Mladé Vožici. Otec Augusta Sedláčka František Sedláček se narodil v roce 1805 v Slomnikách v dnešním Polsku, jeho rodina záhy přesídlila do Čech. Absolvoval filosofickou a právnickou fakultu University Karlovy, potom působil jako aktuár a justiciár na různých panstvích. Práce na panství Neustupov ho přivedla do Mladé Vožice, kde se delší dobu usadil. Sedláčkova matka Františka, rozená Šemberová (nar. v roce 1817) pocházela z kupecké rodiny v Blatné. August Sedláček měl ještě tři sourozence Rudolfa, Františka a Aloise. Alois a Rudolf byli právníky, František po krátké kariéře důstojníka vystudoval techniku a nakonec působil jako inženýr u železnic.

          Školní docházku začal August Sedláček v roce 1848 v Mladé Vožici, pokračoval v ní v Počátkách, kam byl jeho otec přeložen v roce 1850 jako soudce nově zřízeného okresního soudu a třetí třídu tehdejší hlavní školy absolvoval v Jindřichově Hradci. Po skončení hlaví školy začal studovat na gymnáziu v Jihlavě, odkud záhy přestoupil na gymnázium v Písku, kde v roce 1863 maturoval.

          S gymnaziálními lety v Písku jsou spjaty jeho první pokusy zpracovávat dějiny hradů, zámků a tvrzí. Několik rukopisných sešitů s touto tématikou vzniklých na gymnáziu v Písku Sedláček později zničil, ale zachovalým výsledkem zájmů Sedláčka - gymnazisty jsou jeho první články o několika tvrzích na Písecku, publikované v některých jihočeských časopisech pozn.(2)

          Po maturitě začal August Sedláček v roce 1863 studoval na Universitě Karlově historii. Zde ho zaujaly hlavně přednášky z českých dějin a dějin zemí Předního Východu. Podle vlastních vzpomínek však Sedláčkovi mnohem více znalostí než vlastní universitní přednášky dalo studium v pražských archivech. To zahájil již v roce 1864 záhy po příchodu do Prahy, kdy na výzvu prof. Gindelyho začal dělat výpisy z desek zemských pro potřeby zemského archivu. Toto bádání v deskách zemských bylo počátkem jeho sbírky výpisků k dějinám hradů, zámků a tvrzí a vůbec k historické topografii Čech. Při studiu v pražských archivech se blíže seznámil i s dalším význačným historikem J. Emlerem, který později výrazně napomohl k vydávání jeho Hradů. Studium na universitě zakončil Sedláček v roce 1867 závěrečnými zkouškami z všeobecných a rakouských dějin, latiny, řečtiny, češtiny a němčiny. Tím získal aprobaci k vyučování těchto předmětů na středních školách.

          1.října 1867 zahájil August Sedláček dráhu středoškolského učitele, které zůstal věrný po celý život. Dnes se zdá téměř neuvěřitelné, že v podmínkách profesora venkovských gymnázií mohl A. Sedláček vytvořit dílo, které svým rozsahem a významem odpovídá dílu tvořenému celými vědeckými ústavy. Při tom ovšem nesmíme zapomínat na to, že gymnázia tehdejší doby bývala význačnými kulturními a vědeckými centry a jejich kádrové obsazení je mnohdy možno srovnávat s některými katedrami dnešních vysokých škol.

          Prvním profesorským působištěm Augusta Sedláčka se stalo piaristické gymnázium v Litomyšli, kde působil do roku 1869. Hned po příchodu do města se seznamuje se zdejším městským archivem a dělá si z něho množství výpisků, pracuje i v městském archivu v nedalekém Vysokém Mýtě. Poznatky získané v době svého litomyšlského působení využívá především v 1. díle svých Hradů, píše i několik článků s litomyšlskou tématikou a sestavuje rukopisnou topografii staré Litomyšle.(3)

          Od prvního října 1868 začíná August Sedláček působit na piaristickém gymnáziu v Rychnově nad kněžnou. Jeho přeložení do Rychnova n. Kn. a jmenování definitivním profesorem souviselo s rozšířením rychnovského gymnázia na vyšší gymnázium. Rychnovská léta byla v životě Augusta Sedláčka velmi důležitá. Kromě již zmíněného získání definitivní profesury zakotvuje v té době i v soukromém životě - v roce 1871 se oženil s Ernestinou Hlavatou. Svatbu měl v kostele v Ličně u Rychnova n. Kn. Manželka vytvořila Sedláčkovi velmi dobré zázemí pro jeho odbornou práci. V Rychnově n. Kn. podobně jako v Litomyšli, studuje místní archiv i archivy v okolních městech, píše (4)historickou monografii o svém působišti. Seznamuje se s hrady, zámky a tvrzemi v širším okolí města. Zde se setkáváme se zajímavým jevem. Některé lokality na Rychnovsku poznal a popsal A. Sedláček velmi důkladně, tak např. tvrze v širším okolí Kostelce n. Orlicí a Častolovic. K poznání tohoto kraje přispěl i fakt, že příbuzný Sedláčkovy manželky byl správcem dvora v Koldíně (patřil k panství Častolovice) a Sedláček na koldínský zámek jezdil často na návštěvu. Na druhé straně ale Sedláček podrobněji nepoznal některé hrady ležící přímo pod Orlickými horami nedaleko Rychnova n. Kněžnou. Tak jen velmi stručně píše o hradě Hlodném nad údolím Bělé, pouze v odkazu se zmiňuje o hradech u Dobřan a Hluků, vůbec nepíše o poměrně dobře zachovalém hradě v Pěčíně. V Rychnově dále pokračuje v přípravách na vydání díla o českých hradech, zámcích a tvrzích. Pro cesty po Čechách i pro bádání v dalších hlavně pražských archivech je Rychnov nad Kněžnou nevýhodně položený a proto Sedláček začíná uvažovat o přeložení na nové působiště výhodněji položené. Snad láska k rodným jižním Čechám nakonec rozhoduje o tom, že podává žádost o přeložení na gymnázium v Táboře.

          Zajímavou shodou okolností je fakt, že obě piaristická gymnázia, na nichž Sedláček zahájil svou profesorskou dráhu a kde byly učiněny první kroky v přípravě jeho Hradů, stály v areálu zaniklých hradů - litomyšlského a rychnovského. Budova litomyšlského gymnázia dnes slouží jako muzeum, rychnovské gymnázium v roce 1918 vyhořelo, zbytky budovy byly odstraněny a v jejich místech zřízen park se sochami význačných osobností, které v Rychnově n. K. působily.

          Působení v Táboře zahájil Sedláček 1. října 1875. Táborské gymnázium patřilo tehdy k nejvýznačnějším českým středním školám. Působili na něm vynikající profesoři, z nichž je třeba v souvislosti s výukou dějepisu připomenout alespoň Martina Koláře, význačného českého genealoga a heraldika. Po příchodu do Tábora se A. Sedláček s Kolářem velmi sblížil, oba jako odborníci si vyměňovali a doplňovali vzájemně poznatky, po Kolářově smrti vydal A. Sedláček jeho heraldické dílo.

          Léta táborského působení patřila k nejplodnějším v Sedláčkově životě, vedle velkých úspěchů na poli vědecké práce zde však prožil i mnoho smutných chvil v rodinném životě. Záhy po příchodu do Tábora začíná dělat první kroky k realizaci svého celoživotního plánu - vydání díla o českých hradech, zámcích a tvrzích. Význačným pomocníkem v tomto úsilí je Sedláčkův známý z doby universitních studií prof. J. Emler.Ten zajistil vydavatele díla - Františka Šimáčka, podílel se i na přípravě celkové koncepce díla, s kterou byla veřejnost poprvé seznámena v časopise Pokrok 1878. Poněvadž koncepce požadovaná nakladatelem a podporovaná i J. Emlerem se lišila od původních záměrů A. Sedláčka, který počítal pouze s vydáním základních historických údajů o jednotlivých objektech, zatímco vydavatel chtěl reprezentační dílo s popisy hradů, čtivě zpracovanými dějinami doplněnými různými zajímavostmi, pověstmi apod. Tím začala pro Sedláčka nová etapa intenzivní práce obsahující jednak výzkumné cesty po hradech, jednak rozsáhlé bádání v nejrůznějších archivech nejen v Čechách, ale i na Moravě, ve Slezsku, Německu, Rakousku. A to vše při plnění svých povinností na táborském gymnáziu. Obrovská práce přináší však Sedláčkovi i ovoce. Na vánoce vychází první sešit I. dílu jeho Hradů a potom průměrně v dvouročních intervalech je vydáván vždy jeden díl (5). Kromě této základní činnosti však Sedláček publikuje i nadále články v nejrůznějších regionálních i ústředních časopisech, které v této době většinou souvisí s tématikou zpracovávanou v Hradech.

          Smutné bylo poslední desetiletí táborského působení Aug. Sedláčka. V roce 1891 zemřela jeho matka, 1892 bratr František, v roce 1896 jeho otec a v roce 1899 po dlouhé nemoci jeho manželka Ernestina, jejíž obětavost a péče byla jedním ze základních předpokladů jeho vědecké činnosti. Tyto události negativně ovlivnily Sedláčkovy tvůrčí schopnosti, takže po určitou dobu ochabla jeho publikační činnost a zdržela se i práce na přípravě posledních 3 dílů Hradů. V roce 1899 požádal A. Sedláček o předčasné penzionování, aby se mohl dále věnovat jen odborné činnosti. Jeho žádost byla vyřízena k 31. 7. 1899.

          Léta penze se rozhodl trávit ve městě svých gymnaziálních studií v Písku. Zde si koupil dům čp. 355 na dnešní Žižkově třídě, kde žil až do konce svého života. O Sedláčka se po smrti jeho první ženy starala Františka Martincová pocházející z Uhřinovic u Rychnova nad Kněžnou, která jako hospodyně pracovala u Sedláčků již v době jejich pobytu v Rychnově n. K. a Táboře. Po smrti Františky Martincové zůstal A. Sedláček zcela sám, neboť Sedláčkovi neměli děti. V té době se seznámil s učitelkou Terezií Barcalovou, s kterou se v roce 1922 oženil. Druhou svatbu měl Sedláček v píseckém chrámu. I když do Písku přišel jako penzista, vůbec nepomýšlel na odpočinek, ale i zde pokračoval v intenzivní vědecké práci. Uspořádal písecký archiv, věnoval se práci nad posledními svazky Hradů, sepsal dějiny Písku, zabýval se historií Prácheňského kraje, vydal několik prací, které představují syntézu jeho poznatků z různých oblastí historického bádání (6). Napsal i řadu článků do místního časopisu Otavan (7). V Písku získal A. Sedláček velkou úctu obyvatel, oslava jeho 80. narozenin se stala význačnou kulturní a společenskou událostí (1923).

          August Sedláček zemřel 15. 1. 1926, jeho pohřeb, který byl význačnou událostí v životě Písku, se konal 17. 1. 1926. Sedláček byl pohřben na starém Trojickém hřbitově, který je dnes upravený jako pietní park. Zde při jižní straně bývalého hřbitova je udržovaný Sedláčkův hrob. Svoji pozůstalost, která je význačným pramenem pro topografické bádání a regionální dějiny, odkázal A. Sedláček Historickému ústavu. V Historickém ústavu ČAV je tato pozůstalost uložena i dnes. Část Sedláčkovy pozůstalosti, hlavně některé jeho osobní věci, zůstaly nadále v Písku v majetku jeho druhé manželky Terezie. Po její smrti v roce 1974 byly uloženy v píseckém muzeu.



Poznámky:

(1)

          Základním pramenem pro poznání Sedláčkova života je jeho autobiografie "Paměti z mého života, Praha 1924", která obsahuje i bibliografii jeho díla, ve které se však vyskytují určité nepřesnosti a chybí bibliografické záznamy o dílech z posledních let života. Důležité jsou i články napsané při Sedláčkových životních jubileích a jeho nekrology. Z nich připomínáme alespoň: F. Slavík, August Sedláček (k jeho 60-tým narozeninám). Časopis společnosti přátel starožitností českých (dále jen ČSPSČ) 11, 1903, s. 1 - 6, V. Vojtíšek, August Sedláček (k jeho 80-tým narozeninám), ČSPSČ 21, 1923, s. 5 - 7, L. Domečka, August Sedláček, ČSPSČ 34, 1926, s. 25 - 27, K. Hostaš, August Sedláček, ČSPSČ 34, 1926, s. 23 - 25, V. Novotný, August Sedláček (Vzpomínka přednesená při pohřbu Augusta Sedláčka), Časopis pro dějiny venkova 13, 1926, s. 1 - 16, týž, Vzpomínky na Augusta Sedláčka, ČSPSČ 34, 1926, s. 19 - 23, J. Pekař, Za Augustem Sedláčkem (nekrolog), Český časopis historický 32, 1926, s. 1 - 8, J. Šebánek (nekrolog), ČSPSČ 34, 1926, s. 17 - 18. Životu a dílu A: Sedláčka je věnován článek autorů F. Musila a Úlovce, August Sedláček, který byl vlastně úvodem k Ročence Klubu Augusta Sedláčka, Plzeň 1984, s. 5 - 18. Tento článek přináší i bibliografii Sedláčkova díla (žel s některými nepřesnostmi v citacích) a přehled jeho pozůstalosti. Posledním létům života Augusta Sedláčka v Písku je věnována práce O. Koláře, Písecká léta Augusta Sedláček, Písek, bez letopočtu (vydala Okresní knihovna v edici Písecká čítanka, řada II monografie). O významu pozůstalosti Augusta Sedláček pojednává A. Vavrušková, Sedláčkova pozůstalost a její význam pro bádání rodopisné, Časopis rodopisné společnosti 1929, s. 17 - 28 a F. Roubík, Topografický a kartografický materiál v pozůstalosti A. Sedláčka, ČSPSČ 57, 1949, s. 193 - 197.   

(2)

Jedná se hlavně o články "Topografická zmínka" o několika tvrzích v jižních Čechách (Božejovice, Malovice, Poděhusy). Otavan 1, 1863, č. 13 (článek je nedopsaný, neboť ho Sedláček publikoval ještě jako gymnazista a studenti tenkrát v časopisech publikovat nesměli) a Oujezdec zámek na Neznašovsku, Prácheň 1, 1864, s. 4 - 5.     

(3)

Např. články Hradisko Hrutovské u Litomyšle, Památky archeologické (dále jen PA) 7, 1868 - 69, s. 59 - 61, Příčinky Litomyšlské k dějinám české literatury (Tiskárna a impresorové, Martin Kabátník, Adam Bakalář, Mikuláš Vrána - bakalář), PA 9, 1871 - 72, s. 39 - 44. Rukopis litomyšlské topografie je uložen v Sedláčkově pozůstalosti, inv. č. 160.     

(4)

Rychnov nad Kněžnou. Pokus dějepisný, Praha 1871.   

(5)

Okolnostmi spojený s vydáváním Hradů a vůbec vlivem tohoto díla na celý Sedláčkův život se v našem článku vědomě podrobněji nezabýváme, neboť je jim věnován samostatný článek A. Sedláček a soudobá kastelologie v tomto čísle Hlásky.     


(6)

Jedná se např. o práce Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou I - III, Písek 1911 - 1913. Dějiny Prachenského kraje, Písek 1926, Zbytky register králův Římských a Českých z let 1361 - 1480, Rozpravy České akademie, Třída 1, č. 39, Praha 1915 (jedná se o edici pramenů k čes. dějinám), O starém rozdělení Čech na kraje, Rozpravy Čes. akademie, Třída 1, č. 61, Praha 1921 (důležitý příspěvek k dějinám vývoje správního dělení Čech). Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách, Rozpravy České akademie, Třída 1, č. 63, Praha 1923, Snůška starých jmen, jak se nazývaly v Čechách řeky, potoky, hory a lesy, Rozpravy České akademie, Třída 1, č. 60. Praha 1920. 


(7)

O těchto někdy málo známých článcích informuje O. Kolář v práci citované v odkaze č. 1 hlavně bibliografické údaje na str. 22.      zpět do textu

August Sedláček (1843 - 1926) * Mladá Vožice, otec právník, okresním soudcem v Počátkách, doma se mluvilo česky i německy, na nižším gymplu v Jihlavě 2x propadl, gympl dokončil v Písku na FF studoval dějepis, zeměpis, němčinu, státnice z ČJ., na fakultu přišel s vyhraněným zájmem o hrady, preciznost po otci, byl na brigádě v zemském archívu (tam i Emler) - pomáhal opisovat zbytky desk zemských, zvládal paleografii i diplomatiku, už za studií si vytvářel kartotéku (308 šuplíků), celý život učil na SŠ - Litomyšl, Rychnov, Tábor, neměl rád Františka Josefa I. - nevykládal ho, některý student vždy četl nahlas, nenechal si dávat badatelskou dovolenou (x Winter), bádal o prázdninách, chodil pěšky, probádal 80 archívů v Čechách + Mnichov, Vídeň, Kaliningrad, urovnal archív v Písku, Březnici, Rokycanech, měl rozdělaný Protivín 1900 - ředitel prácheňského muzea 1882-1927 - Hrady, zámky a tvrze království českého (15 dílů) - systematicky uspořádáno dle krajů a panství, sídla po jednotlivých regionech, kromě Chebska, to nechápal jako součást království, hlavně období vrcholného středověku - až 1648, ostatní jen lehce načrtnuto (genealogie, sfragistika, heraldika, pověsti, edice listin, ..) 1884 - Historické pověsti lidu českého v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - znal jiné znění než Jirásek, širší využití pro sociální a hospodářské dějiny - psal heraldická a genealogická hesla pro Ottův slovník naučný, podílel se radami na rekonstrukci píseckého hradu a Kokořína, přítel Klostermann, Jirásek, jeho dílo všemi vysoce ceněno, psal monografie o městech, Česko-moravská heraldika - obsahuje teoretický výklad a dějiny české heraldiky, Paměti a doklady o staročeských mincích a váhách, Místopisný slovník historický království českého (1908), Zbytky register králův římských a českých, Paměti z mého života (literární úroveň mizerná), Dějiny královského města Písek.

Tento článek o životě A.Sedláčka byl zpracován z nejrůznějších materiálů a článků volně přístupných a podporovaných fulltextovým vyhledávačem a portálem "Seznam.cz a Centrum.cz". Článek upravil a doplnil Jan Hruška. Část článku byla publikována se souhlasem týdeníku OBRYS - KMEN.
Kliknutím na obrázek se otevřou další fota A. Sedláčka.
(* 28. 8. 1843 Mladá Vožice, + 15. 1. 1926 Písek)
AUGUST SEDLÁČEK HISTORIK, GENEALOG A HERALDIK